Bez přehánění lze říci, že jedním z doktorů, kterých se většina lidí nejvíce bojí, je zubař. Většinou jej totiž máme spojen s bolestivými zákroky, nehledě na fakt, že potíže se zuby bude mít v průběhu života každý z nás. Jeho návštěva nás tedy rozhodně nemine. Přestože se tedy jedná o nezbytného doktora, je faktem, že zubařů je u nás poměrně velký nedostatek. Jen málokterý student, který se zapíše na medicínu, si zvolí tuto specializaci. A ti, kteří to udělají, pak často odchází pracovat do zahraničí, kde jsou lépe placeni. Jistě, i k nám přichází zubaři z jiných zemí, avšak ti zdaleka nestačí naplnit poptávku.
Velmi těžko se hledá i zubař Praha. Samozřejmě existují, avšak pokud jim zavoláte, zjistíte, že nové pacienty nepřijímají. Velká část z nich je navíc již těsně před důchodem, což znamená, že jejich pacienti budou také brzy bez zubaře. Jedním z řešení, které se v současné době aplikuje, je zřizování zubních klinik. Zde slouží více doktorů a v podstatě nejste pacientem konkrétního doktora, nýbrž dané kliniky. Pokud některý z lékařů odejde, například do důchodu, jednoduše najmou dalšího – pokud jej seženou, a pacienti si tak nemusí hledat nového zubaře.
Jistě, tento systém není ani zdaleka perfektní. Pokud je tam zaměstnáno více doktorů, pak pacient chodí při každé návštěvě k jinému, což zabraňuje vytvoření určitého pouta mezi lékařem a pacientem. To je samozřejmě škoda a může to poněkud ztěžovat zákroky, zvláště pokud jsou mezi lékaři větší rozdíly v přístupu k pacientům. Je to však stále lepší varianta, než aby si lidé neustále sami hledali nového.
Odchodu mladých lékařů a jejich celkovou nechuť ke specializaci stomatologie se nelze divit. Bylo by však dobré řešit i tento problém, například pomocí větší finanční incentivy. Na tu však nejsou ve státním rozpočtu peníze, takže se zdá, že řešení je v současnosti v nedohlednu.